Byl jsem v Hulánově mozku!
Skutečně mi to nedalo, chystal jsem se na to už dlouho, byl jsem zvědav, tak jsem se vydal do Hulánova mozku. Poznání nebylo však nijak šokující, ale osudové. O mé zážitky se chci podělit:
Otevřeně řečeno, jsem si tu cestu představoval mnohem jednodušeji, cesta byla opravdu únavná a dlouhá. Měl jsem s sebou pouze pár osobních věcí a jednu nutnost, která mi byla doporučena ze stran odborníků, kteří se zabývají cestováním v lidském těle. Tou věcí je kříž s fascinujícím nápisem „Radek Hulán“ a svěcenou vodou v níž plavala písmena M-y-e-g-o. Člověk když chce, tak dokáže mnoho a já jsem se skutečně dostal až do Hulánova mozku.
První, co jsem slyšel v jeho mozku, byla slova „Já Radek Hulán“, která se neustále opakovala dokola, neříkal to však sám Hulán, nevycházelo to z jeho neomalených úst, ale bylo to jeho podvědomí, které kromě těchto slov ještě říkalo: seš nejchytřejší na celém světě, seš fakt krásnej – nejkrásnějším na celém světě, tvoje IQ je 500 a každým dnem se neustále zvyšuje, nepochybuj o sobě – seš přeci tou nejdokonalší bytostí celého vesmíru. Radku, všichni ostatní lidi jsou kreténi, debilové, magoři, čuryny, socky, paka. Seš nejvýznamnějším člověkem českého internetu. Radku, seš dokonalost sama o sobě, když někoho uvidíš ležet na zemi, tak ho nepřekračuj, ale šlápni mu na jeho blbou hlavu, tvoje životní láska je Radek Hulán, jenom toho miluješ. Seš mega osobnost, nikdy o sobě nepochybuj – ty jsi přeci nedokonalejší osobou. No, bylo toho daleho víc, ale to už si nepamatuju, protože jak všichni víme, záznam hlasu či obrazu v lidském těle není možný.
Když jsem vycestoval z Hulánova mozku a byl jsem zpět na zemi, tak jsem najednou upadl do kómatu, kde jsem slyšel pouze tato slova „Já Radek Hulán“, znělo to donekonečna. Za 30 dní jsem se z kómatu probral, otevřel jsem oči a koho nevidím, osobu s černými brýlemi, ksicht něco mezi jezevcem a moučným červem, s rádoby vyholenou hlavou. Zařval jsem NÉÉÉ. V tu chvíli jsem cítil velmi příjemný pocit v rozkroku. Ach, to nebyl Radek, ale zdravotní sestra v nemocnici s „bažantem“ v ruce.
Je to již více než půl roku, co jsem byl v Hulánově těle a nemůžu se furt z toho vzpamatovat, neustále slyším či vidím tato slova Radek Hulán, Myego. Jdu na WC a místo cedulky WC, tam vidím Myego, jdu do obchodu nakupovat a za pokladnou vidím onu osobu s černými brýlemi a ksichtem jako jezevec a moučný červ. Sleduji televizní seriál 30 Případů Majora Zemana a vidím tam místo kývající se starého Brůny se sekerou, osobu Radka Hulána. Ach, už NÉÉÉ, dost bylo Hulána!
Nenechte se ovlivnit Hulánem!
Tento příběh není pravdivý, ale myslíte si, že je pravda někde jinde?
